This text presents an assessment of the literary work of Karel Čapek from a perspective that has not yet been discussed. It focuses on analysing Čapek’s works from the viewpoint of their possible inspiration by bioethical issues. Čapek’s philosophy and the powerful ethical charge of his texts tend to be associated with his interest in pragmatism, a subject to which he, however, took an individual and critical approach. One of the most important categories of his way of thinking is life. (...) In his prose works and plays we therefore see motifs that may be associated with the thematic definition of bioethics. These are questions concerning the value and quality of human life, issues concerning the dehumanizing impact of science and technology, as well as reflections upon the moral dimension of man’s relationship to nature and also to the relationship between people and animals. Čapek’s work may therefore provide inspiration from the perspective of the history of the gradual formation of the bioethical point of view. (shrink)

Celek bioetické problematiky tvoří nejprogresivnější část soudobého etického dis­kursu. Koncepce etiky sociálních důsledků (ethics of social consequences) a evoluční ontologie v této oblasti představují značný potenciál v rozvoji všech tří pilířů bioeti­ky (humánní bioetika, etika environmentální i „animal ethics“). Environmentální eti­ka v současnosti zřejmě poněkud stagnuje, současně však lze s úspěchem zpracovávat kritickou teoretickou (metodologickou) analýzu jejích stávajících podob jako důleži­tý podnět pro možný další rozvoj. Evoluční ontologie nabízí nový originální pohled na vztah přírody a kultury. Proto ji lze považovat (...) za možnou inspiraci pro axiologii a environmentální etiku. (shrink)

Na základě reflexe díla tří brněnských autorů (R. Těsnohlídek, J. Mahen a J. Tomeček) se text pokouší obhájit názor o kultivační roli přírodní prózy – v konfrontaci s kritickým pohledem J. Šmajse. Tato oblast umělecké tvorby představuje jednu z možností, jak čelit environmen­tálnímu žalu. Ten je jednou z významných charakteristik toho, jak lidé v současnosti vnímají stav světa a rizika pro budoucí existenční perspektivy.

Zkoumání dějin environmentálně filosofického myšlení v kontextech vývoje společenských poměrů u nás (na rozdíl od zahraničí) dosud stálo poněkud stranou pozornosti. Přitom se jedná o problematiku bytostně filosofickou (řešící vztah člověka a světa), navíc nabývající na naléhavosti v kontextech globální krize prostředí. Text chce přispět k obhajobě názoru, že původní a autentická filosofická tvorba byla a zůstává velmi významnou součástí naší duchovní kultury. Zabývat se dějinami domácího filosofického myšlení má smysl a v konkrétních podobách to může i dnes nabízet pozoruhodné (...) inspirace. Následující retrospektiva usiluje o doplnění obrazu dějin našeho myšlení (filosofie i vědy) o dosud neodhalené detaily a souvislosti a hledá i odpověď na otázku po původnosti myšlení našich autorů. Především jde o konkretizaci historiografického pohledu na některé ne zcela uspokojivě podchycené etapy dějin naší (české i slovenské) filosofie. Z tohoto důvodu se zaměříme na stručnou kritickou reflexi oné dominující (tedy marxistické) filosofie, zatímco podoby myšlení neoficiálního (underground, samizdat) ponecháváme stranou. Za jeden z pozoruhodných zjištěných aspektů můžeme např. považovat převahu slovenských autorů v první polovině normalizačního období (problematika VTR), kterou teprve následně doplnilo úsilí o systematičtější obecně filosofický pohled autorů českých (zejm. R. Kolářský a J. Šmajs). Studie nakonec dospívá v hodnocení etapy "reálného socialismu" (resp. období normalizace) k závěru, že nelze vystačit se zjednodušenou představou o naprostém oficiálním zamlčování environmentálních otázek a popírání reálných problémů a krizových projevů. (shrink)

This text is an attempt to reflect on some of the morally relevant issues raised by the current pandemic crisis. The specificity of this situation is also defined by comparison with the AIDS pandemic. The topicality of the current crisis is an obstacle to a more systematic analysis and formulation of more coherent conclusions. This is the reason why the text outlines those aspects that can now be formulated as possible starting points for discourse on the moral dimension of the (...) pandemic. These mainly include the problem of responsibility (individual, social and professional) at a time of escalating risk situation. Other problems are briefly outlined according to the basic areas of bioethics – human bioethics, environmental ethics, and animal ethics. (shrink)

V září letošního roku si připomínáme 100. výročí narození jednoho z nejslavnějších a nejpřekládanějších polských autorů – Stanisława Lema (1921–2006). Toto nedožité jubileum je pro nás příležitostí ke krátkému zamyšlení nad pozoruhodně pestrou a různorodou podobou jeho díla. Nejprve se pokusíme o stručnou obecnější charakteristiku Lemovy tvorby, abychom se následně zaměřili na jeden z jeho zajímavých teoretických textů. Vyslovením svérázné evoluční hypotézy zde Lem reagoval na pandemickou situaci, s níž je lidstvo konfrontováno od 80. let minulého století – nákazu virem (...) HIV. (shrink)

V září letošního roku si připomínáme 100. výročí narození jednoho z nejslavnějších a nejpřekládanějších polských autorů – Stanisława Lema (1921–2006). Toto nedožité jubileum je pro nás příležitostí ke krátkému zamyšlení nad pozoruhodně pestrou a různorodou podobou jeho díla. Nejprve se pokusíme o stručnou obecnější charakteristiku Lemovy tvorby, abychom se následně zaměřili na jeden z jeho zajímavých teoretických textů. Vyslovením svérázné evoluční hypotézy zde Lem reagoval na pandemickou situaci, s níž je lidstvo konfrontováno od 80. let minulého století – nákazu virem (...) HIV. (shrink)